Jdi na obsah Jdi na menu
 


Tábor Žamberk 2007

17. 8. 2007
11. 8. 2007
Milý deníčku,
tak jsme vyjeli, ale nějak jsme toho s sebou měli víc než obvykle. Úplně plné auto, tak že jsem ani na Eví neviděl. Ale rychle jsme zase dojeli:-) A byla tam Nina a Falko, ale stejně se mi to nějak nelíbilo. Eví rozhodila stan. Na zahradě byl prima. Nina s jejím tatínkem ho pomohli Eví postavit a za chvilku už jsme bydleli:-) Dokonce i já jsem měl svůj domeček.Obrazek
Když už bylo hotovo, šli jsme společně na procházku. A to se mi moc líbilo, tam jsem to vůbec neznal, takže jsem toho mohl moooooooooooooooc prošmejdit. Šli jsme kolem řeky a přes takový divný most, na který se mi vůbec nechtělo, pč byl úplně divný. Pak jsme šli taky po silnici, kde jezdilo hodně aut, ale já jsem byl moc hodný a Falko taky. No a pak nás paničky vypustily. Já se divím tomu Falkovi, že se mu do té vody chce. On se totiž vyráchal v kačáku a holky si z něj dělaly srandu, že je ze zlaťáka flat coat retrívr:-) Tak ho šli zase vycachtat do trochu čistčího rybníčku. A to se Falkovi moc líbilo, jenže mě vůbec, tak jsem na něj ze břehu štěkal, ať sebou hejbne, páč mě to na břehu samotnýho neba, ale on ne, on si klidně plaval dál.
Potkali jsme taky paní, co se nás asi bála a poprosila holky, aby si nás připly na vodítka. Baba jedna, měl jsem ji kousnout, aby měla důvod se nás bát. Ale ony nás holky zase brzy pustily. Takže jsme se mohli proběhnout v zámeckém parku a přes město jsme zase šli zpátky.
No jo zpátky na to divný místo. Trochu mě to bylo fuk, páč jsem byl docela unavený. Jenže pak Eví odešla někam pryč a to jsem se teda probral rychle, jenže jsem byl uvázaný u kolíku a nemohl jsem za ní, tak jsem teda aspoň pořádně štěkal.
13. 8. 2007
Milý deníčku,
Obrazekvčera jsme trénovali agility ráno a pak ještě odpoledne, ale já se tady pořád ještě necítím. Už mě to tu pěkně točí. Furt po mě něco chtějí, třeba abych neštěkal, abych poslouchal a tak, ale zábava žádná. Já chci domůůůůůůůůůůůůůůůůůůů!!
Tak už to tu není tak strašný. Paní cvičitelka (Irena Kochová, ke které jsme se naprosto nenásilně vetřeli:-)) nás pochválila, dokonce i Eví, když jsme ráno trénovali. ObrazekŠlo nám to moc dobře. Eví zase dělala svoje oblíbené kotrmelce. No jo no, nemá ty svoje haksny stkat pod moje nožičky.
Po tréninku jsme se šli vykoupat, teda my ne, ale Falko, páč já nejsem žádnej vodouch. U řeky jsme potkali belgičandu Arwen, trochu se mě bála, ale já nevím proč. Já si chtěl jenom hrát. Trošku jsem ji asi zlobil, páč mě ukázala všechny zuby. A to už Obrazekjsem si pak nechtěl hrát zase já. Zítra už na mě bude třeba hodná.
Večer jsme šli na procházku nejen s Falkem, ale i se zlaťandou Astou a její paničkou Veronikou. Mě by se tahle holka moc líbila, ale ona si se mnou moc hrát nechtěla. No jo asi jsem opravdu třeštiprdlo, jak říká Eví. Šli jsme moc daleko, kolem hřbitova a kolem hnojiště až jsme zase došli zase k tý řece. Já se vody snad nikdy nezbavím.
14. 8. 2007
Milý deníčku,
Obrazekdnes za námi přijel Péťa. A přijeli taky Ewa od Brownie s Víťou a David. Vzali nás na procházku do města. Nakonec jsme s Falkem skončili pod stolem v pizzerii a dvounožci se cpali a nám s Falínkem vůbec ale dočista vůbec nic nedali:-( Hamouni!
Petr odjel, ale David s námi zůstal až do rána.
15. 8. 2007
Milý deníčku,Obrazek

hned ráno jsme šli na louku trénovat. Šel s námi i David a fotil. Mysleli si, že jsem trubka a že nezvládnu složitější sekvence, ale já jim vypálil rybník a běhal jsem OKOLO, jak Eví chtěla:-) Byla na mě moooooooooooooc pyšná.

Když jsme se vrátili, Eví vyhlásila soutěž. Pět korun tomu, kdo najde díru v matraci. A já se toho účastnit nemohl. Že za to stejně můžu já. ObrazekCo si to o mě myslí??:-( David vyhrál, ale pětikačku stejně nedostal. Díru zalepili. Sice si nejdřív mysleli, že to nebude držet. Nakonec to tím lepidlem opatlali tak, že to nemohlo nedržet. David nakonec dostal i svoji odměnu. Holky mu od oběda přinesly palačinky.
Kromě tréninku jsme chodili už jen na kratší procházky, páč holky už byly pěkně líné.
16. 8. 2007
Milý deníčku,
dnes jsme trénovali jen ráno. Odpoledne bylo volno, takže jsme se s Eví vydali hned po obědě za kamarádkou Luckou do Mladkova.Obrazek Očuchal jsem malého Péťu i Marušku, ale nic zajímavého na nic nebylo, tak jsem šel prozkoumávat zbytek domečku. Bylo hezky, děti chtěly vyrazit ven, tak jsme šli. Já vůůůůůůůbec neprotestoval:-) Holky šly do řeky. Chvilku jsem tam běhal s nima, ale já tu vodu fakt moc nemusím. Běhal jsem si prima po trávě s dětmi a mezi stromy a vůbec to bylo fain odpoledne.
Když jsme jeli zpátky, Eví se stavila v Žamberku v chovatelských potřebách. Mě koupila žvýkací kostičky a pro Ninu Falískovi pískacího krokouše. Kdybyste ho viděli, ten měl takovou radost:-) ObrazekA Nina měla taky radost. Říkala: děkujeme Ježíšku:-)) On mi totiž Falko vždycky vlezl do domečku a sebral mi draka. Ještěže mě tohle vůbec nerozhodí. Já mu ho klidně nechal, ať si s ním hraje. Nina s krokoušem běhala na parkuru a Falísek pak běhal trochu radši. A vůbec Falko je hrdina. On má rád houpačku ještě míň než já vodu, a přece na ni vlezl a zhoupl se. Já se na táboře zase trochu naučil vysílačky.
17. 8. 2007
Milý deníčku,
dnes pro nás tábor skončil. Ráno jsme šli závodit, ale Eví to strašně popletla, Obrazektakže jsme skončili až devátí. Ale stejně mě mooooooooc pochválila. Hezky jsem zaběhl slalom a vůbec na otočky jsem reagoval. Jo to se mi povedlo. Koukal na nás i Péťa a fotil. Eví dostala jako cenu útěchy šňůrku na mobil, ale Péťa ji ho hned rozbil:-(
Hned potom se najednou všichni svlíkli a šli k řece. Blázni! Dyk bylo tak ošklivě, skoro pršelo. Veronika dokonce šla jen tak v plavkách. No ono Eví na tom nebyla líp. Měla jenom úplně krátké trenýrky. A pak přišla úplně zmáchaná. Oni si dvounožci totiž taky zaběhali. Uspořádali si sranda závod. Nina běžela po parkuru, předala kolík Verče. Ta přeplavala tu fuj Orlici a dala kolík Natálce od borderáka Dobbieho. Natálka běžela k Eví, která přebrodila tu hnusnou fuj Orlici. Dobíhala předposlední. Iva poslední úsek kolem řeky zaběhla rychlostí supermana a Nina na parkuru taky běžela jako o život. Překážky musela Obrazeknejen přeskakovat, ale i podlézat. To my nesmíme:-( Na cílové čáře musela udělat ještě kotrmelec. Protože Eví byla zmáchaná i na hlavě, běžela se převlíknout do suchého a vlastně ani nevíme, jak naše družstvo dopadlo. Páté nebo šesté. Holky to braly sportovně:-)
V poledne si holky došly pro svíčkovou a po obědě už jsme se začali balit. Jen jsme všechno zapakovali do auta, začalo pršet. Původně jsme chtěli počkat, než dojedou ostatní rychnováci na oficiální závody, abychom tam nenechali Ninu s Falkem samotné, ale nakonec, protože závody začínaly až dlouho odpoledne, jsme odjeli.
Doma na nás čekal Péťa, ale já jsem z toho byl nějak zmatený, než jsem si uvědomil, kdeže to zase jsem.
 

Náhledy fotografií ze složky Další fotečky