Jak jsem měl nemocné nožičky
Asi před dvěma měsíci mě Eví vzala k panu doktorovi na úúúúúúúúúúplně běžnou prohlídku, jenže pan doktor řekl, že mám zánět kostí mladých psů a že nesmím běhat. Mě ale vůbec nic nebolelo, teda jen občas, ale to jsem vůbec neplakal. Jen někdy jsem si ulevoval na zadní nožičky. No, ze začátku to bylo fain, protože jsem se celý den vyvaloval na gauči, ale brzy mě to přestalo bavit. Pořád jsem plakal a chtěl jít ven, jenže Eví mě vysvětlovala, že to nejde, a tak jsme teda nešli. Trvalo to moc prášků k večeři:-( Ale byl jsem moc poslušný a všechny jsem je spolknul. Eví mi začala dávat na granulky nějaký fuj posyp. No komu by chutnaly bílé granulky? Bléééééééééé! A tak mi Eví začala ten prášek, prý je to vápník s fosfóóóóóóóórem ve vyváženém poměru, dávat do tvarohu a do jogurtu. No to je jiná bašta:-)
Teď už jsem ovšem chlapík a začínám zase běhat. Je to moooooooooooc prima, když můžu skákat zase s kamarádama na cvičáku. Už chodíme i na delší procházky, sice ne tak často jako dřív, zato chodíme na nová místa:-)) Dnes jsme potkali koníky. Jeden prý kope, ale ten se na mě nepřišel ani podívat, zato ten druhý je prima kamarád:-) A protože se musím podívat úúúúúúúúúúúplně všude, vlezl jsem i do ohrady pro kravičky. Jenže aby neutekly, mají tam elektrický ohradník:-( A já jsem si šlápl na drát a dostal jsem ránu. Au au. Jsem trubka, ona Eví volala, ať tam nelezu. Pak jsem se bál jít zpátky. Eví mi dráty roztáhla, ale stejně jsem si na jeden šlápnul. A teď už vím, že tam nesmím. Eví mi prohlídla tlapky, jestli se mi něco nestalo. Od té doby, co jsem měl zánět, mě prohlíží často a pořád má strach, abych měl nožky v pořádku. V létě, až budu větší, mi prý nechá u pana doktora udělat rentgééén. No to jsem zvědavý, co to zas bude za ptákovinu...