Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jak jsme se vydali k Ivanskému jezeru

4. 2. 2008
Začalo to jak jinak v sobotu. Tentokrát Eví nebrala ani baťůžek, ani nic jinýho zvláštního, prostě jsme vyrazili na procházku. Jen mě teda trochu zarazilo, že jsme jeli autem. No nic. Jeli jsme jen chvilku, ale když jsme dojeli, byla tam taková divná myš, co se mi vůbec nelíbila. Eví říkala, že to je auto, ale tohle bylo na auto moc malý a strašně to ječelo, no prostě nějaká motorová myš... Ale to neva, auto nás nepronásledovalo, takže jsme mohli klíďo píďo běhat po lese.
Šli jsme lesem Včelným k Ivanskému jezeru. Cestou jsme potkali hastrmana, ale nechtěl si s námi vůbec hrát, tak jsem se šel kouknout radši na kačenky. Ono to nemůžu mít hastrmanovi za zlé, přecejen je vytesaný do skály, sedí tam už dlouho, tak ho asi bolí nožičky:-)
My jsme vlastně jeli obhlídnout terén a ta pravá procházka se chystala až na neděli.
V neděli ráno jsem se probudil u Eví v posteli. Teda jak já se tam dostal?? Podrbala mě na bříšku, ale žádný velký mazlení, prej šup šup vstávat. No ale pak si miliooooooooon hodin dělala snídani a já už se nemohl dočkat, protože mi Eví říkala, že přijde Jamie. A přišla, teda přijela. Normálně u nás vyskočí a jdeme na louku, ale dnes ne, prej nastupovat. Moc se mi nechtělo, páč jsem úplně nevěděl, kam jedeme. Jeli jsme zase k jezeru a tentokrát se Eví připravila. Zase jsme šli lesem, ale s Jamie je to větší bžunda. A zase jsme došli až k jezeru, teda on je to vlastně rybník. Eví vytáhla z baťůžku pytlík a z pytlíku rohlíky. No kdybyste viděli kačeny, všechny plavaly k nám, tak jsem jim šel naproti, ale holkám se vůbec nechtělo z vody, potvory jedny. Mě se teda do vody vůbec nechtělo a kvůli kačenám by mě tam ani nikdo nedostal, ale ta bláznivá Jamie si normálně namočila packy a dokonce i bříško a ne kvůli kačenám, ale kvůli tomu starýmu chlebu!! No věřili byste tomu??
Zpátky jsme se vydali ke Studánce a lesem k autu.
Byla to prííííííííííííííííma prochajda, někdy to zase musíme zopakovat:-)