Jdi na obsah Jdi na menu
 


Stopa, stopička

4. 9. 2007

Druhý den po návratu ze Žamberka se Eví ráno někam ztratila. Za chvíli přiběhla a dala mi dlouhou šňůru. Na té jsem chodil na procházky, když jsem byl malé miminko.

Došli jsme na louku a Eví volá: stopa, stopička. Já teda ze začátku nevěděl, co po mě chce, ale rychle jsem to pochopil. Čumáčkem jsem šmejdil po zemi a čuchal Eví stopu, kterou tam nechala. A hele, našel jsem salámek:-) Tak jsem čuchal dál, jestli nenajdu ještě něco. A našel jsem:-) Eví mě mooooooooooooc chválila, jaký jsem šikulka. No to si toho všimla brzy!

Tak zas brzy napíšu, jak mi to jde.